hora s přístupem opět z Trenty, cesta vede přes Pogačnikov dom, až na něj se stoupá v trochu opět v lesních traverzech. Pak už je to o skalní procházce, ovšem se nesmí zabloudit jako sem zabloudil já. Zmoknout jako jsem zmoknul já.... a potkat další neduhy ... no ale co, zase jsem tam viděl největšího kozoročce co jsem kdy viděl, zblízka asi z 5 metrů jsme na sebe skoro koukali. Kapitální kousek. No viz foto
Ale ostatní za naší vrcholové skupiny ho taky nedali, přišla hodně náhlá bouřka, a i když prý byli „pár“ metrů od vrcholu, tak se raději vrátili, mluvili i o tom, že se prý „třásla hora“.